Herbář/Rozmarýn lékařský
Rosmarinus officinalis
Popis
Rozmarýna roste ve Středozemí, na suchých kamenitých stanovištích, především v blízkosti pobřeží, kde dorůstá v křovinách zvaných macchie do výšky až 2 m. Postupem doby se rozšířil i do zahrad v našich zeměpisných šířkách, v místním klimatu však vyžaduje zimní ochranu. Kožovité, na okrajích podvinuté listy jsou na vrchní straně leskle tmavozelené, zespodu jsou pokryté bílými plstnatými chlupy. Jemně modré květy s vyčnívajícími tyčinkami a čnělkami se rozvíjejí od května do června a lákají hladové včelky na nektar.
Historie
Rozmarýna pochází pravděpodobně z Libanonu. Ve starém Řecku byla zasvěcena bohyni lásky Afroditě a kromě toho měla sloužit k posílení paměti. Proto nosili antičtí studenti na hlavě rozmarýnový věnec. Staří bylinkáři popsali tuto bylinu naprosto přiléhavě: „Rozmarýna posiluje paměť, přináší hřejivý pocit do nohou, navrací zpátky řeč, dodává lidem smělost a srdnatost a zpomaluje stárnutí, pokud ji člověk pije každý den.“ Tak například v rakouském Štýrsku se dodnes říká o lidech, kteří jsou inteligentní a umějí svou chytrost správně použít, že mají „rozmarýnu v hlavě“. Tento voňavý keřík přinesli do střední Evropy benediktýnští mniši a od 8. století ho pěstovali v klášterních zahradách na příkaz krále Karla Velikého.
Během morových epidemií v období středověku se rozmarýna spalovala na veřejných prostranstvích, sloužila k vykuřování pokojů nemocných osob, i u těch, kteří už nákaze podlehli. A moroví lékaři nosili ve svých proslulých zobákovitých maskách pórovité houby napuštěné rozmarýnovým octem, aby se chránili před morovou epidemií a dalšími chorobami. Zdravotní sestry používaly rozmarýnový čaj v porodnictví k ochraně rodiček i jejich novorozeňat před infekcemi. Ještě před 100 lety doporučoval farář Künzle (1857 – 1945) rozmarýnovou páru proti zatuchlému a zkaženému vzduchu v pokojích nemocných. Rozmarýnu lze dokonce kouřit místo tabáku v dýmce – tato náhrada se používá při kašli nebo chřipce. Rozmarýna byla dříve oblíbeným prostředkem proti mdlobám, při vyčerpání, během rekonvalescence a především pro starší osoby a ženy s vetchým zdravím. Bylina byla prodávána i v lékárnách jako lék po nadměrné konzumaci alkoholu. Pravidelné užívání medicíny mělo mimo to zastavovat proces stárnutí, mírnit „nerozvážnost v hlavě“, léčit po záchvatu mrtvice, posilovat schopnost vidění za šera a povznášet sklíčenou náladu.
Pěstování
Po posledních mrazících vysaďte rozmarýnu do vápnité půdy překryté vrstvou písku na slunečném závětrném místě zahrady, kde nehrozí žádné zamokření. Teplomilné keříky chraňte přes zimu pokrývkou z klestí nebo slámy. Můžete ji také přemístit v květináči do domu. Rozmarýnové výhony sklízejte v době krátce před, během, a po fázi kvetení – první výrazný řez provádějte během května a druhý v polovině srpna, potom už výhony nestříhejte. Vhodný okamžik pro střih nastává pouze během slunečných dnů mezi 12 a 14 hodinou, kdy dosahuje obsah éterických olejů maxima. Listy usušte rychle, ale šetrně při teplotě nepřesahující 35 stupňů Celsia, aby se zachoval léčivý účinek éterických olejů. Usušené listy uložte v temnu a ve vzduchotěsné nádobě, aby postupně neztratily své aroma.
Užití
Za „voňavé léčivé“ působení zodpovídají především éterické oleje obsahující kafr – rozmarýna povzbuzuje krevní oběh, a tím také prokrvení mozku. Ve výsledku dochází ke stimulaci celého těla, zmírnění bolesti hlavy a závrati, posílení paměti, zlepšení schopnosti soustředění a zvýšení psychické výkonnosti, především pokud jsou stavy slabosti spojené s nízkým krevním tlakem. Bylinka zvyšuje i průtok krve věnčitými tepnami, tzn. podporuje prokrvení koronárních cév, a tím stimuluje i srdeční činnost. Rozmarýna zlepšuje prokrvení až do těch „nejvzdálenějších“ okrajových oblastí, díky tomu se rozlívá po končetinách příjemný hřejivý pocit. Tento blahodárný účinek jistě ocení každý, kdo trpí studenýma nohama i rukama, jejichž příčinou bývá často nízký krevní tlak. Bylina posiluje nervový systém a komplexně podporuje lidský organismus při napětí a stresu doprovázeném bolestmi hlavy, při stavech sklíčenosti a pocitu slabosti. Celkově se rozmarýna osvědčila jako zahřívací posilovací prostředek při srdeční slabosti, během rekonvalescence a pro přepracované osoby vystavené nadměrnému stresu.
Bylina kromě toho ničí choroboplodné zárodky a je známa coby kuchyňské koření podporující zažívání – stimuluje sekreci žaludeční šťávy a žluči, čímž zvyšuje chuť k jídlu, přispívá také k uvolnění křečí, působí proti nadýmání a zmírňuje žaludeční střevní potíže. Rozmarýna nesmí být užívána během těhotenství – s ohledem na schopnost zesilovat prokrvení. Bylina díky tomu na druhou stranu podporuje menstruační krvácení.
