Linum usitatissimum
Popis
Len se řadí k nejstarším kulturním rostlinám světa. Již staří Egypťané používali pevná vlákna z rostliny k výrobě látek dlouho před tím, než lidé objevili léčivou i výživnou hodnotu lněných semen.
Len patří do vlastní čeledi lnovitých (Linaceae). Její zástupci jsou rozšířeny po celém světě, dokonce i daleko za polárním kruhem, pouze s výjimkou zemí v rovníkovém pásmu. Je to jednoletá rostlina, která dorůstá výšky 20 – 70 cm. Pod zemí skrývá tenké bílé kůlovité kořeny, nad zem vyrážejí dlouhé vzpřímené rozvětvené lodyhy, na nichž vyrůstají střídavé úzké listy. Z paždí vedlejších větví v horní části lodyhy vycházejí stopky s okouzlujícími květy, které se rozvíjejí od června do července. Pětičetné, šmolkově modré květy mají každý po deseti tyčinkách a modře zbarvenými prašnými váčky, které jsou velmi jemně řasnaté. Plody představují světle hnědé kulovité tobolky velikosti hrášku, které obsahují semena.
Výsev a pěstování
Len je v současnosti pěstován po celém světě. Postačí, když semena (v dubnu jednoduše vysejete na kousek volné půdy a budete udržovat dostatečnou vlhkost. Po dvou měsících se budete těšit z čarovně modrých květů. Během dalšího měsíce celé rostliny postupně zhnědnou a z modrých květů se vyvinou zlaté kuličky, vyplněné drahocennými lněnými semeny. Zralá semena se sklízejí v srpnu, rozložíme je na plochou ošatku, a dobře necháme usušit.
Léčivé účinky
Lněná semena mají mnohostranné účinky. Odedávna je známa jejich schopnost regulovat stolici při problémech se zácpou. Pokud užijete lněná semena jednoduše spolu s dostatečným množstvím vody, dostanou se bez překážek až do tlustého střeva, kde na sebe naváží vodu. Semena nabobtnají na několikanásobek své původní velikosti, čímž výrazně zvýší objem střevního obsahu. Toto nabobtnání vyvolá zvýšený tlak obsahu na střevní stěny, vzniká zvýšené podráždění a dochází ke spuštění reflexu k vyprazdňování střev. Lněná semena tímto zkracují dobu průchodu stolice střevem. Pokud zkonzumujete nasekaná, nikoli celistvá semena, uvolní se z nich tuky a poslouží navíc jako promazávací prostředek. Celá nebo nalámaná lněná semena nejsou ve střevech vůbec strávena, nebo jen částečně a jsou (i včetně hodnotných obsahových látek) vyloučena zase ven z těla. To také znamená, že při tomto způsobu použití nepřijmete žádné kalorie!
Při průjmu na sebe lněná semena – v tomto případě se užívají bez vypití dodatečné tekutiny – navážou ve střevech nadměrné množství vody a také bakteriální toxiny. Výsledným efektem je zahuštění stolice, snížení frekvence vyprazdňování a zpomalení průchodu tráveniny střevem.
Lněná semena se vyznačují vysokým podílem slizových látek. Pokud z nich připravíte „čaj“ (výluh za studena), získáte ideální prostředek na léčbu jakýchkoli onemocnění pokožky i sliznice. Rostlinné slizy totiž vytvářejí jakýsi ochranný film na povrchu vysušené, podrážděné, poraněné nebo zanícené kůže či sliznice. Tyto látky tiší bolest, mírní podráždění, pufrují kyselé prostředí a urychlují hojivé procesy. Takto pomáhají například při zánětu žaludeční sliznice (gastritida) nebo pálení žáhy.
Z hlediska zevní aplikace se lněná semena zpracovávají na kaši a využívají se ve formě obkladů. Ty se mohou stát součástí léčby zánětlivých kožních onemocnění, jakými jsou hnisavé abscesy, nežidy, vředy. Přispívají také k rozpuštění sekretů při zánětech vedlejších dutin nosních (sinusitida).
Speciální úloha připadá na Omega-3 mastné kyseliny, které jsou přítomné pouze v nepočetné skupině potravin. Stimulují vývoj nervových a mozkových buněk v období raného dětství, zlepšují schopnost krve proudit a potlačují zánětlivé procesy.
Použití
Zácpa, divertikulóza střev (vychlipování střevní sliznice), dráždivé střevo, dráždivý tračník, průjem. Jako ochrana sliznice při pálení žáhy, žaludečních či střevních potížích a zánětech; jako kloktadlo při suchém a dráždivém kašli. Dále tlusté střevo poškozené projímadly, gastritida (zánět žaludeční sliznice), enteritida (zánět sliznice tenkého střeva). při lokálních zánětech jako teplý obklad z drcené byliny.
Lněné semínka se nezapíjí mlékem, to se nespojí se slizovými látkami a nedojde k nabobtnání lnu. Semínka nepoužívat při střevním nádoru, zúžení nebo uzavření střev a ne u dětí mladších 6 let.
Pro své obsahové látky se výborně hodí na posyp např. doma pečeného chleba.
Nové poznatky
Podle existujících důkazů může několikatýdenní dieta zahrnující lněná semena oddálit rozvoj rakovinného bujení, především rakoviny tlustého střeva a prsu. Na těchto účincích mají zásluhu látky zvané lignany, které disponují protirakovinnými a antioxidačními schopnostmi a chrání buňky proti poškození.
